Pod pojmem botanická zahrada se jen málokomu vybaví sněhem pokrytá horská partie lákající běžkaře. Poněkud vzletným názvem "botanická zahrada Orlických hor" je označována národní přírodní rezervace Bukačka. Rozprostírá se na hraničním hřbetu a přilehlých partiích asi kilometr a půl severozápadním směrem od známé Masarykovy chaty na Šerlichu. V sedle pod chatou se nalézá parkoviště, v zimě využívané zejména lyžaři. Ze sedla vybíhá červeně značená "hřebenovka" (Jiráskova horská cesta) k vrcholku pohoří na Velké Deštné a na opačnou stranu, kde lyžař po půl kilometru mine zmíněnou Masarykovu chatu s turistickým hraničním přechodem do sousedních partií polské strany pohoří. Cesta s udržovanou běžkařskou stopou se poté noří do lesa, vystoupí na Šerlich (1027 m.n.m.) a táhlým klesáním pokračuje k hranici přírodní rezervace Bukačka. Jak prozrazuje název tohoto chráněného území, hlavní zastoupení ve zdejších lesních porostech má nekorunovaný král hor buk. Botanicky hodnotná je květena přilehlé luční partie. Krásu "botanické zahrady" však budou moci turisté ocenit až za několik měsíců ve vegetačním období. Z Bukačky lze sjet po strmější zeleně značené cestě k Šerlišskému mlýnu. Hřebenovka pokračuje podél státní hranice, zprvu výstupem bukovým lesem, později táhlým sjezdem do sedla pod Polomským kopcem, kde je (asi 2 kilometry od Bukačky) křižovatka značených cest. Červené značky směřují na jeden a půl kilometru vzdálenou horu Vrchmezí, zelené a posléze modré značení klesá údolím říčky Bělé. Po dvou kilometrech nenáročného sjezdu turista mine horský hotel Šerlišský mlýn s lyžařskou loukou a parkovištěm na "konečné" silniční odbočky z Deštného. Modře značená cesta odtud stoupá šikmo svahem pod Masarykovu chatu na Šerlichu, odkud to už není daleko k parkovišti u silničního sedla.