Orlické hory  
Projekt Dráhy Orlických hor
 

Obce trať chtějí, ochranáři ne

Projekt železnice do Orlických hor, který se inspiroval dávnými plány i fungujícími zahraničními lokálkami, má mnoho obdivovatelů i odpůrců.

Ochránci přírody v Orlických horách tvrdí, že nová železniční trať by uškodila tamnímu životnímu prostředí. Ke studii proveditelnosti se vyjádřili záporně. Dráha by prý ublížila rostlinám, živočichům, lesům, prameništím a nejvíc celému krajinnému rázu.

„Negativní vliv na přírodu by souvisel s liniovým charakterem stavby, její délkou i členitostí horského a podhorského terénu. Pro překonání značných výškových rozdílů by bylo nutné provést zemní práce velkého objemu a rozsáhlé terénní úpravy, vybudovat velké náspy, hluboké zářezy, řadu vysokých a někdy i dlouhých mostů, případně tunelů, což by mělo velké nároky na zábor pozemků,“ řekla Radka Jakoubková ze Správy Chráněné krajinné oblasti Orlické hory v Rychnově nad Kněžnou.

 

  • Ochranářům jde o přírodu, některým obcím o parcely
  •  

    Trať by podle ochranářů zničila třeba významnou botanickou lokalitu hradního kopce ve Skuhrově nad Bělou. Podél ní by se mohly do hor šířit nepůvodní rostlinné druhy, které se už teď nákladně likvidují. Pro živočichy by železnice byla překážkou v pohybu, rozdělila by jejich biotopy. Problém vidí ochranáři i v odlesňování, protože v lesích by se musel kvůli trati vykácet asi třicetimetrový pás stromů. Dráha by prý také ohrozila prameniště a podmáčené oblasti hor, jichž ubývá.

     

    Kvůli záboru pozemků s železnicí nesouhlasí ani obec Sedloňov. Lidé by tam neměli kde stavět domy a trať by narušila současný i navržený lyžařský areál. Proti je i Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad, který má v Sedloňově seismické pracoviště.

    „Plánovaná železniční trať nejen že vůbec neřeší zlepšení dopravní obslužnosti v regionu, ale postrádá jakýkoliv logický smysl,“ tvrdí sedloňovská místostarostka Hana Ježková. Podle tvůrce projektu Petra Tejkla, který oprášil sto let staré plány na dostavbu železnice v horách, všechny námitky se dají vyřešit. Zásahů do krajiny by mělo být co nejméně, za vykácené stromy by se vysadily náhradní. Na místech významných pohledů do krajiny projektanti navrhnou více variant, zastávky ani jiné železniční stavby nebudou tvořit dominanty. Hory podle něj získají ucelenou a ekologickou dopravní síť.

     

    Projekt železnice podpořila Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice. Město Rokytnice zadalo na dráhu studii proveditelnosti, kterou sponzorsky zaplatí firmy Stavby silnic a železnic a Dopravní projektování. Poté by se trasa železnice mohla zapracovat do územních plánů a kdyby šlo vše dobře, stavba by mohla začít už za tři roky.

    „Je to příležitost získat peníze na rozvoj infrastruktury z evropských fondů, jaká se nebude opakovat. Jakkoli je to odvážný projekt, bude-li veřejnost mít o dráhu zájem, může se zrodit. Teď záleží na výsledcích odborné studie,“ míní Tejkl.

     

  • Mikroregiony i automobilka stavbu dráhy podporují
  •  

    V řadě horských obcí se na projekt dívají s nadějí. Podpořily ho svazek obcí Region Orlické hory, mikroregion Rychnovsko i kvasinská automobilka Škoda Auto, a také starostka Olešnice Eva Skalická:

    „Stavbě železnice se nebráníme, do jisté míry by byla užitečná, hlavně pro cestovní ruch. Ohradili jsme se však proti navržené trase, kterou někdo tvořil od stolu, takže procházela v polovině svahu zdejšího lyžařského areálu.“

    Místní lidé by si železnici do hor přáli, ale že se postaví, moc nevěří. „Fandím tomu, ale je to trochu utopie,“ myslí si Zdeněk Bachura z Olešnice.

    Podobného názoru je i Stanislav Havel ze Ski klubu Ústí nad Orlicí, který pod vrchem Zakletý v Říčkách provozuje lyžařský areál: „Dráha by sice byla přínosem pro turistiku, ale je otázka, kolik lidí by ji využívalo. Pochybuji, že by se uživila.“

     

    Krajští politici se stavbě dráhy nebrání, ale mluví o ní zdrženlivě. Dopravní výbor se už s projektem seznámil a dráha získala od krajského úřadu morální podporu. Nyní se uchází o dotaci na dokončení studie. Královéhradecký krajský radní Petr Kuřík míní: „Dráhu bych Orlickým horám přál, ale asi je to příliš odvážný nápad, spíš nadšenecká záležitost. Autobusová doprava na horách je solidní.“

     

    Krajská firma Oredo, která organizuje dopravu v regionu, zatím o dráhu do Orlických hor žádný zájem nejeví. Uvítala by spíš železniční spojení mezi Dobruškou a Rychnovem, kde cestuje hodně lidí. „Do Deštného a Olešnice cestují jednotlivci, nejvýš jde o desítky lidí. To nejlépe zabezpečí autobusy,“ uvedl na loňské konferenci o lokálních tratích v kraji Tomáš Jurček z Oreda.

     

    Starosta Rokytnice Petr Hudousek ale soudí, že dráha by pomohla okolním vsím k dalšímu rozvoji a pozvedla by cestovní ruch ve východní části hor: „Železnice dokáže přepravit velké množství lidí s minimálním dopadem na životní prostředí. Pomohla by Říčkám, které dosud nemají dostatečné zázemí pro tolik návštěvníků. Je však třeba hledat kompromisy s ochránci přírody i obcemi.“

     

    Třebaže by dráha stála až několik miliard korun, podle oborníků takový plán není neuskutečnitelný. Drážní projektant Miroslav Krsek z Černilova to srovnává se svou současnou zakázkou, s projektem třetí trati mezi Prahou a Berounem.

    „Před třemi lety se to ještě zdálo nemožné, a teď už chystáme dokumenty pro územní řízení. Dráha do hor určitě má šanci, i jinde v Evropě se do některých horských středisek dá dojet jen vlakem,“ míní Krsek.

     

  • Časový návrh stavby
    • 1. etapa (2010) Solnice - Skuhrov nad Bělou -Hraštice - Svinná - Hlinné - Dobré -Rovné - Prázova bouda - Deštné -Sedloňov - Polom - Olešnice
    • 2. etapa (2011 - 2012) Olešnice - Dobruška, Rokytnice - Říčky
    • 3. etapa (2011 - 2012) Olešnice - Levín (Polsko)
    • 4. etapa (2012 - 2013) Říčky - Zdobnice - Deštné

    21.5.2007 , autor: ŠTĚPÁNKA TŮMOVÁ, MF Dnes

     

     

    Autor projektu: Snažíme se vyhovět řadě zájmů

    Železniční fanda Petr Tejkl už bezmála dva roky propaguje mezi místními lidmi, politiky i firmami svůj smělý projekt železnice do Orlických hor. Pro někoho je příliš vizionářský a utopický, ale podle autora je uskutečnitelný. Námitky ekologů bere vážně a na vedení trasy se chce dohodnout i s obcemi tak, aby železnice ničí zájmy neohrozila a regionu pomohla.

    „Pokud trasa zasahuje důležitá území některé obce, je možno zvolit náhradní variantu. Naším cílem je nalézt kompromis mezi řadou zájmů a přitom zachovat atraktivní dostupnost trasy pro cestující,“ říká Tejkl.

    * Jak daleko je studie proveditelnosti trati?

    Dokončuje se. Její stavebně technická část je hotova, tu jsme projednali přímo s jednotlivými obcemi. Ty, jichž se týká první etapa případné výstavby z Kvasin do Deštného, s projektem souhlasí. Výhrady budeme postupně řešit, jde především o kolize s územním plánem. Zásadní připomínka a nesouhlasné stanovisko zaznělo z Dobrého, kde navrhovaná trasa prochází územím, na němž se jímá pitná voda pro obec. Tam ještě budeme jednat. Nyní se pracuje na dalších částech studie, které se zabývají marketingem a ekonomikou projektu.

    * Mezi ochránci přírody vzbudil projekt obavy a správa Chráněné krajinné oblasti Orlické hory ho odmítla. Dokážete výhrady ekologů vyřešit?

    Správa vyjádřila určité obavy týkající se části trasování, ale na značnou část argumentů dokážeme odpovědět. Kritické body se nyní zapracovávají do studie. Trasa se zcela vyhne první a druhé zóně chráněné krajinné oblasti, v tomto případě šlo o jeden úsek, a ten jsme už vyřešili. Snažíme se zmenšit průchod trati lesními porosty, snížit množství zářezů a inženýrských staveb. V místech, kde trasa kříží migrační cesty zvěře, navrhneme opatření.

     

    21.5.2007 , autor: (tů), MF Dnes

     

     

    Vlakem až do Deštného? Proč ne

    Výstava v deštenském muzeu

    Na vlakové nádraží v Deštném v Orlických horách přijíždí moderní lokálka, z ní vystupují desítky cestujících s lyžemi a snowboardy. Výpravčí zapíská k odjezdu, automatické dveře se zavřou a souprava orlickohorských drah pokračuje dál přes Sedloňov do Olešnice.

     

    Že je to nesmysl? Svým způsobem ano, Deštné ani Olešnice totiž žádné nádraží nemají a lyžařskými středisky Orlických hor neprochází žádná železniční trať. Dráhy Orlických hor jsou však pojmem, který snadno najdete na internetu (www.orlickedrahy.cz) a o kterém se mluví v horských obcích. Reprezentuje vizi, že k současným podhorským tratím by mohla přibýt nová železnice, která by v horách vytvořila moderní dopravní systém.

     

    „Propojení tří existujících tratí do jednoho efektivního dopravního systému může leckomu připadat jako velmi futuristická myšlenka. Není to ale nápad nový. Naopak jde o sto let starý projekt,“ říká Petr Tejkl, který spolu s pracovníky muzea v Deštném v Orlických horách uspořádal na téma železnice v horách výstavu a myšlence orlickohorské železnice se snaží vdechnout život.

     

    Tejkl vysvětluje, že podle projektu z roku 1907 měly k podhorským tratím Dobruška - Opočno pod Orlickými horami, Častolovice - Solnice a Doudleby nad Orlicí - Rokytnice v Orlických horách přibýt další železniční tratě, které by v Orlických horách vytvořily kompaktní síť.

     

    „Ze Solnice měla vést železnice údolím do Deštného a odtud přes Olešnici v Orlických horách pokračovat do Nového Města nad Metují. Další z nerealizovaných projektů navrhoval prodloužit do Deštného trať, která končí v Rokytnici v Orlických horách,“ popisuje Tejkl.

     

  • Kdyby hory spojil vlak
  •  

    Jaké by to bylo, kdyby východ a západ Orlických hor spojoval vlak? Orlické hory stárnou, vzdělaní lidé odcházejí do měst a rozbité silnice zaplavují v sezoně tisíce aut. Přitom již před sto lety existoval projekt, který chtěl severovýchodu kraje pomoci kompaktní železniční sítí. Má šanci dnes?

    Důvody, proč inženýři na počátku dvacátého století zpracovávali projekty železnice v Orlických horách, se výrazně neliší od potřeb, které hovoří pro železnici dnes. Podle Tejkla by pomohla lidem, kteří v horách žijí, i těm, kteří sem směřují za turistikou anebo chtějí v krásné krajině bydlet. Ve svém důsledku by také prospěla horské přírodě.

     

  • Vlak jako alternativa
  •  

    „Myslím si, že v Orlických horách se nežije zrovna nejlépe. Jakákoliv pracovní místa či dostupnost kultury jsou závislé na individuální dopravě nebo autobusech. Systém by pomohl lidem velice dobře žít v horách a přitom pracovat v blízkém okolí,“ říká Tejkl. Zdůrazňuje, že lidem s vyšším vzděláním nezbývá než z hor za prací odejít. Kdyby však zůstali a mohli mít atraktivní příjmy, horám by tím zase pomohli. Nezanedbatelným hlasem pro železnici je také ekologické hledisko.

    „Stačí se podívat, jak to vypadá v Deštném v zimní sezoně. Nedá se tady zaparkovat, auta dosahují stovek až tisíců a to se samozřejmě projeví i na přírodě,“ upozorňuje Tejkl.

     

  • Horské obce jsou pro
  •  

    Myšlenka železnice v Orlických horách zřejmě nezůstává jen vizí jednoho snílka, ale dostává se i do komunální politiky. „Projekt jsme projednávali v radě našeho města a myslíme si, že si zaslouží pozornost a podporu. Bylo by určitě vhodné takový projekt zrealizovat,“ říká místostarosta Rokynice v Orlických horách Petr Hudousek. Zdůrazňuje, že propojení východní a západní části Orlických hor by pomohlo především mobilitě pracovních sil, ale bylo by přínosné také pro turistiku.

    Odlehčilo by to také automobilové dopravě, která je u nás v zimě enormní. Nedá se samozřemě očekávat nějaká rychlá ekonomická návratnost, pro rozvoj regionu by ale želenice svůj význam měla,“ uvedl Hudousek.

     

  • Železnice za čtyři Grippeny
  •  

    Měřítkem všech vizí se bohužel stávají peníze. Podle Tejkla však finanční hledisko nemusí myšleku orlickohorské železnice zastavit. Firmy, které pomohly někdejší navrhované traťe s jejich soudobou úpravou zanést do map, zpracovaly také hrubý finančí odhad nákladů projektu. „Částka se všemi stavebními náklady na železnici, položení kolejí i s tím související stavby vychází přibližně na tři a půl miliardy korun. To jsou peníze snadno srovnatelé s projekty, které dnes veřejnost akceptuje bez větší úvahy, zda to je drahé, či levné,“ říká Tejkl.

    Přibližně tolik jako nová železnice Orlickými horami stojí šest až deset kilometrů dálnice nebo čtyři dálniční křižovatky, čtyři nové hypermarkety bez zboží nebo čtyři stíhačky Grippen.

     

  • Utopie, nebo odvážná vize?
  •  

    Výstava v deštenském muzeu
    Výstava v deštenském muzeu

    Lidé z vyšší politiky jsou však o něco pesimističtější. „Ta vize se mi moc líbí, ale stojím na zemi a vím, že není v nejbližších padesáti letech realizovaná. Byla asi škoda, že se kdysi projekt železnice v Orlických horách nerealizoval. Určitě by to pomohlo životnímu prostředí a dopravní obslužnosti. V současné době nevidím šanci, jak na takový projekt sehnat peníze,“ říká senátorka Václava Domšová.

    Podobně hovoří i zástupce Českých drah pro Královéhradecký kraj František Čejka. „Je to zajímavá dopravní vize, nápad, který naši předci měli a nedotáhli ho do konce. Dnes je ale jednoznačně věcí vzdálené budoucnosti. Bohužel nejsme Švýcarsko,“ říká Čejka. Železniční doprava dnes řeší problémy s financováním vlastní dopravní obslužnosti. „V této chvíli jsou problémy s financováním provozu na stávajících tratích. A to se týká i Orlických hor,“ uvádí Čejka.

    Autoři výstavy v Deštném uznávají, že jejich vize se hlavně kvůli ekonomické stránce jeví jako nerealistická. Návštěvníkům však vzkazují: „U odvážných myšlenek nemůže být jejich finanční náročnost argumentem.“

     


    9.8.2005 , autor: MARTIN FILIP, MF Dnes

     

    Vize tady je, záleží však, jak se k ní postaví obce a horalé

    U dráhy nikdy nepracoval, v Orlických horách nežije, jako politik se neangažuje. Přesto se stal Petr Tejkl z Hradce Králové nositelem myšlenky, která chce vrátit v realitu neuskutečněný nápad propojení lokálních železnic v Orlických horách. Manažer nadnárodní společnosti z Prahy věří, že by to pomohlo především lidem. Těm, kteří v horách žijí, i těm, kteří do nich rádi jezdí.


    Jak se k celému nápadu železnice v Orlických horách vůbec dostal?

    „Bydlím v Hradci Králové a toto jsou nejbližší hory, které mám nesmírně rád. Trávím v nich spoustu času na kole, na běžkách, jako turista. Druhým důvodem je, že každý má nějaké hobby. Jako manažer musím občas zahrát squash a podobně, ale mým velkým koníčkem jsou vlaky, hlavně lokální tratě. Zajímá mne, zda je to systém, který může nějakým způsobem dále žít,“ říká Tejkl.

     

    A může?
    V Německu, Rakousku nebo v Itálii najdete mnoho případů, kdy jsou lokálky úspěšné.


    U nás se ale nové tratě příliš nestaví.

    I v České republice existuje několik myšlenek podobných té naší. Velmi podobné jsou úvahy o propojení stávajících tratí kolem Lipna na jihu Čech. Druhou myšlenkou je Regintram Nisa v Libereckém kraji. Vím ještě o projektu propojení dvou lokálních tratí v Jeseníkách, který bohužel dnes trochu usnul. Nejbližší myšlenkou je lokální trať Náchod a Kudowa Zrój, o které města reálně uvažují.

     

    Vizi Orlických drah prezentujete ve velmi profesionální podobě.Firma, která staví železniční tratě vám rozpracovala projekt a dokonce spočítala jeho náklady. To všechno muselo stát spoustu peněz.

    Kdybych firmám, které nám pomáhají, měl zaplatit, vyšplhaly by se náklady do desetitisíců až statisíců korun. Zatím se mi ale v devadesáti procentech stalo, že když jsem někomu celou myšlenku prezentoval, byla reakce velmi vstřícná. Říkají: Je to tak fantastický nesmysl, že vám rádi pomůžeme. Stačí, když uvedete naše logo, a kdybyste to náhodou dotáhl do cíle, chceme se na věci podílet.

     

    A vidíte ono dotažení do konce jako reálné?

    Snažím se myšlenku prezentovat na místech, která mohou o věcech rozhodovat. Myslím si, že prvotní je, aby o věc projevil zájem svazek obcí Orlické hory. Jinak to nemá žádný smysl. Zatím to obce projednávají a hodnotí vizi jako přínosnou.

     

     

    9.8.2005 , autor: (fil), MF Dnes


    Zpět - Back - Züruck