Orlické hory NET |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kamenec
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
V Deštenské hornatině Orlických hor na horských loukách a podél silnice
Deštné - Zdobnice,
v údolí řeky Zdobnice, se rozkládá bývalá dřevařská vesnička Kamenec
- dříve Rassdorf (rast - odpočinek, dorf - vesnice - Vesnice odpočinku). Po 2. světové válce nebyla tato vesnička dosídlena a v současné době je zachováno šest objektů několika stavebních typů (z kuláčků, kamenný, hrázděný a montovaný).
Okolní horské louky, pozůstatky osídlení, jsou zdrojem řady chráněných rostlin a léčivých bylin. Stoupají od údolí Zdobnice po jihozápadních rozsochách Koruny (Orel, 1099 m). Nejseverněji se nachází Vápenný vrch (951 m), jehož jméno je odvozeno od vložky vápenců, prostřední je Kamenec (953,3 m) s četnými skalními výchozy a nejjižněji naleznete Ostroh (863 m). Turistické mapy i odborná literatura vnesly do jejich označení úplný zmatek, neboť Vápenný vrch a Kamenec ztotožňují a současně vztahují pouze na prostřední rozsochu a Ostroh označují jako Stráž. (1)
Jeden až jeden a půl km od nynější osady Kamenec se rozkládají dvě zajímavé lokality. Bývalá sklárna a osada Anenská Huť v údolí Zdobnice asi 300 metrů od silnice (viz stránka o Luisině Údolí) a vápenný lom v jižním svahu Vápenného vrchu se zbytky staré vápenné pece - Vápenky z druhé poloviny 19.století. Těžba vápence, který se v Orlických horách vyskytuje už jenom na severních svazích Vrchmezí, zde skončila v roce 1935. Vlastní vápenná pec přestala fungovat již o něco dříve, pravděpodobně v roce 1910. Nedaleko Vápenky, po obvodu Kamence, je k vidění zajímavý přírodní jev - skupina šesti mrazových srubů z grafitických svorů, tj. skal vzniklých intenzivním mrazovým zvětráváním. V Orlických horách, které jsou na podobné skalní útvary poměrně chudé, patří k těm největším. Nejznámější je Sfinga s výrazně izolovanou "hlavou". Ač k ní nevedou turistické značky (pouze provizorní barevné značení na stromech), na mapách přesto zakreslena je. V roce 1985 byla vyhlášena přírodní památkou. V širším okolí Kamence najdeme prameny řeky Zdobnice a Kněžny.
V 50. a 60. letech byl v Orlických horách prováděn geologický průzkum zaměřený na vyhledávání rudných ložisek. Kromě oblasti v Říčkách a v Julinčině údolí byla zkoumána i lokalita v Kamenci. V létech 1962-65 byla ražena štola na jižním svahu kóty 863 Ostroh, severně od Zdobnice a Čertova dolu. V podzemí bylo vykutáno asi 2700 m chodeb. Vzhledem k negativnímu výsledku průzkumu byly všechny lokality opuštěny a ústí štol v průběhu roku 1965 zavalena. (2)
Novodobou historii, až po současnost, začal psát Kamenec v polovině dvacátého století, kdy zde byl založen a umístěn dětský letní tábor, který se během posledních 50 let přetvořil v turistickou základnu s možností celoročního pobytu. Základnu tvoří dvě budovy z bývalých chalup a v létě stanový tábor. Je k dispozici hřiště s umělou plochou a v zimě lyžařský vlek s přírodní sjezdovkou, upravovanou rolbou a snowbordovou tratí.
V Kamenci byla dříve vídána záhadná paní, jejíž zářivé žluté vlasy splývaly po sněhobílém rouchu. Prý se vždy navečer opírala o nějaký strom a hleděla smutně do dálky. Jakmile se k ní ale někdo přiblížil, postava se rozplynula. Jednou se objevila u muziky ve mlýně Hackamühle, který se nacházel u odbočky na Šajtavu (Zdobnická Seč) a byl přestavěn na hostinec. Překrásně tančila, ale málokdo se odvážil ji vyzvat k tanci, snad protože ji tu nikdo neznal. Přesto odešla až mezi posledními, společně s muzikanty z Tisovce. Když si ji jeden z nich dobíral a přitáhl k sobě, že ji políbí, rozplynula se mu v náručí. Tato bílá paní byla prý duchem mladé
služebné ze statku č. 1, již prý někdo strčil do sklepa a zabil a na tom
místě zahrabal. Může být vysvobozena teprve tehdy, až její pozůstatky
spočinou v posvěcené půdě.
Kamenec je přístupný po celý rok, a to jak po silnici Zdobnice - Kamenec - Luisino Údolí - Deštné, tak i po značené červené turistické a cyklistické stezce: Rychnov nad Kněžnou - Liberk - Zdobnická Seč - Kamenec - Lusino Údolí - Deštné.
Putování z Anenské Hutě na vrch Kamenec viz článek z MF Dnes - Sfinga je uprostřed Orlických hor
Historické pohlednice a fotografie
jsou ze sbírky pana Jiřího Vysokého. Snímky nejsou bohužel datovány -
pokud by někdo mohl přispět podrobnějšími informacemi, pište prosím na
adresu roman.zakopal@centrum.cz
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||