Orlické hory NET
Česká verze English
Orlice
Anenské údolí v Potštejně Zima pod Zemskou Branou Divoká Orlice na podzim

Anenské údolí v Potštejně

Zima pod Zemskou bránou

Divoká Orlice na podzim

 

Orlice je největší východočeský přítok Labe. V převážné délce svého toku je tvořena říční dvojicí - Divokou Orlicí, která pramení v rašeliništích v Polsku, a Tichou Orlicí pramenící na temeni Jeřábu v Jesenické oblasti. Zatímco délka toku spojené Orlice měří již pouze 35 km, obě zdrojnice jsou podstatně delší - Divoká Orlice překonává na našem území vzdálenost 99,3 km, tichá Orlice pak 107,5 km.

 

V roce 1996 byl vyhlášen Přírodní park Orlice. Svojí rozlohou 11 462 ha patří k nejrozsáhlejším chráněným územím této kategorie u nás. Byl zřízen za účelem chránit vzácně zachovanou říční nivu, neboť na rozdíl od jiných našich řek unikla Orlice drastickým regulačním zásahům. Park sleduje tok Divoké Orlice od hranice CHKO Orlické hory v Klášterci nad Orlicí, tok Tiché Orlice od Mladkova po soutok obou Orlic a spojenou Orlici až do Hradce Králové v celkové délce asi 200 km. V podhorských partiích má podobu úzce sevřených řečišť, na dolních tocích se výrazně otevírá do polokulturní krajiny s loukami i porosty měkkých luhů s bažinami, olší, vrbou a dalšími dřevinami. Jsou zde zachovány četné meandry, slepá ramena a odstavené tůně.

 

 


ORLICE DIVOKÁ

 

Pramení v rašeliništích Topieliska a Czarneho Bagna v Polsku (dříve Jezerní pole) pod Bystřickými horami, jižně od polských lázní Duszniki Zdrój. Na naše území vstupuje v nadmořské výšce 695 m n.m. severně od Trčkova, kde zprava přijímá Černý potok. V délce necelých 30 km tvoří státní hranici až k Zemské bráně. Zde romantickým balvanovým řečištěm protíná snížený hřbet Orlických hor. Cesta podél Orlice, od Zemské brány přes Pašeráckou lávku do Klášterce nad Orlicí (cca 4,5km), patří k nejoblíbenějším výletům v Orlických horách vůbec. Modrou turistickou značku doprovází i naučná stezka.

Pod Kláštercem n. Orlicí napájí řeka přehradu na Pastvinách Letecký pohled, která byla v hlubokém údolí krystalických hornin vybudována v letech 1932-38. Pod Nekoří se severojižní směr toku mění k severozápadu. Divoká Orlice odtud protéká územím tvořeným svrchnokřídovými slínovci (vystupují nad nárazovými břehy u Líšnice, Žamberka a Sopotnice). Podhorská řeka, meandrující otevřenou kulturní krajinou, se zde mění v typ rychlého horského toku, který až k Potštejnu protéká hlubokým lesnatým údolím. Protíná litickou antiklinálu (geologický termín pro vyklenutou část vrásy, vzniklou bočním tektonickým tlakem) - výrazným meandrem Letecký pohled obtáčí okrouhlík hradního vrchu Litice a vytváří balvanové řečiště, provázené granodioritovými výchozy.

Z Litic do Potštejna vede romantickým údolím Divoké Orlice červená značka (cca 6 km). Připočteme-li Anenské údolí v Potštejně s památnou lipovou alejí, je tento úsek řeky, podobně jako u Zemské brány, velmi vděčný pro výlety. Od Kostelce nad Orlicí (280-250 m n.m.) je opět meandrující podhorskou řekou s přírodními porostlými břehy. Zde ji provázejí uloženiny štěrkopísků.

Největší přítoky přijímá zprava, z Orlických hor - v Žamberku Rokytenku, pod Vamberkem Zdobnici a v Častolovicích Bělou (s Kněžnou).

  • plocha povodí Divoké Orlice - 806,5 km2
  • délka toku v ČR - 99,3 km 
  • průtok nad soutokem přibližně - 11 m3.s-1

 

Údaje (výška hladiny, průtok) ze stránek Povodí Labe - www.pla.cz:

Průtok a stav Divoké Orlice v Záhoří

Informace z vodního díla Pastviny

Průtok a stav Divoké Orlice v Nekoři

Průtok a stav Divoké Orlice v Kostelci n. O.

 

Na začátku cesty - pod rašeliništi Czarneho Bagna Pod Orlickým Záhořím Výhled na údolí Divoké Orlice v Orlickém Záhoří
Na začátku cesty -
pod rašeliništi Czarneho Bagna
Pod Orlickým Záhořím,
pohled z polského území
Výhled na údolí Divoké Orlice
v Orlickém Záhoří z hřebene
Orlických hor
Nivní louky mezi Záhořím a Neratovem Srpnové ráno u Neratova Pod Bartošovicemi
Podmáčená nivní louka mezi
Záhořím a Neratovem
Srpnové ráno u Neratova. Dále po proudu se nachází přírodní rez. "Neratovské louky" - typický biotop podmáčené louky v nivě Divoké Orlice Údolí bylo mezi Trčkovem a Zemskou bránou bylo vždy hustě osídleno. Dnes už tomu tak není..
Zemská brána Nad Kláštercem Vodní nádrž Pastviny
Zemská brána Nad Kláštercem Vodní nádrž Pastviny
Řečiště mezi Liticemi a Potštejnem Od Potštejna (výhled ze stejnojmenného hradu) se Divoká Orlice rozlévá do otevřené krajiny Na svém dolním toku je ozdobena několika hrady a zámky - toto jsou Častolovice
Řečiště mezi
Liticemi a Potštejnem
Od Potštejna (výhled ze stejnojmenného hradu) se Divoká Orlice rozlévá do otevřené krajiny Na svém dolním toku je
ozdobena několika hrady
a zámky - toto jsou Častolovice

 

 

 


ORLICE TICHÁ

 

Pramení v kotlině u Králík ve svahu Jeřábu v nadmořské výšce 760 m. Protéká Kladskou kotlinou a mezi Lichkovem a Těchonínem protíná snížený hřbet Orlických hor, čímž pomyslně odděluje Bukovohorskou hornatinu se Suchým vrchem od hlavního hřebene. V údolí teče lukami, v převážné většině v řečišti bez významnějších technických zásahů. Po vstupu do svrchnokřídových sedimentů kyšperské synklinály (geologický termín pro vhloubenou část vrásy, vzniklou bočním tektonickým tlakem) se u Verměřovic mění směr toku k severozápadu a pod Letohradem protíná četnými meandry litickou antiklinálu až do permských sedimentů. Pod Lanšperkem a zejména pod Ústím nad Orlicí vytváří hluboké údolí ve svrchnokřídových sedimentech, několikrát mění směr a zahlubuje se až na rulové a žulové jádro potštejnské antiklinály. Zde má již vzhled říčky široké okolo 10 m, tekoucí v táhlých (ojediněle napřímených) zákrutech, provázených řídkou stromovou zelení. Výrazný meandr Letecký pohled s největšími slínovcovými skalními útvary v regionu vytváří v Pelinách v Chocni.

Dolní tok Tiché Orlice Letecký pohled je pod Chocní lemován říčními terasami, dokládajícími složitý vývoj toku od mladších třetihor. Řeka je zde již poměrně hluboká, 10-15 m široká, a tvoří ostré zákruty a protisměrné smyčky s mírně proudící čistou vodou. Široké lučinaté údolí (250 m n.m.) je bohaté na zeleň a lesy. Při zvýšených průtocích se zde projevují inundace v šíři až 1600 m.

Významné přítoky na horním toku jsou zleva ze svahů Bukovohorské hornatiny, největším přítokem je však Třebovka v Ústí nad Orlicí, dále pak Řetovský potok (rovněž zleva).

  • Podvečer v Chocni
    Podvečer v Chocni
    plocha povodí Tiché Orlice - 755,4 km2
  • délka toku - 107,5 km 
  • průtok nad soutokem přibližně - 7 m3.s-1

 

Údaje ze stránek Povodí Labe - www.pla.cz:

Průtok a stav Tiché Orlice v Lichkově

Průtok a stav Tiché Orlice v Dolních Libchavách

Průtok a stav Tiché Orlice v Malé Čermné

Tip na výlet podél Orlice z Chocně do Ústí n.O.

 

Výhled z Adamu na Bukovohorskou hornatinu přes údolí Tiché Orlice v Mladkově Před Pelinami Jez v Chocni
Výhled z Adamu na Bukovohorskou hornatinu přes údolí Tiché Orlice v Mladkově Před Pelinami Choceňský jez

 

 


SPOJENÁ ORLICE

 

Vzniká soutokem Letecký pohled Divoké a Tiché Orlice u Týniště nad Orlicí v nadmořské výšce 247 m. Protéká v četných meandrech s přirozenými břehovými porosty. Slepá ramena jsou bohatá na původní květenu. Rozlivy při jarním tání a vydatných deštích dosahují (převážně na lukách) až 2 km šíře. Do Labe se Orlice vlévá v Hradci Králové Letecký pohled v nadmořské výšce 227 m n.m. po překonání 35 km toku z Týniště nad Orlicí.

  • plocha povodí celé Orlice - 2037 km2
  • délka toku spojené Orlice - 35 km 
  • průměrný průtok v Hradci Králové - 21 m3.s-1

 

Průtok a stav Orlice v Týništi n. O.

 

 

Použity informace z knihy Rybář, P. a kol. (1989): Přírodou od Krkonoš po Vysočinu; Kruh, Hradec Králové


Zpět - Back - Züruck