Orlické hory NET
Česká verze English
Šerlich
 

Mapa Nevýrazný vrch (1027 m) v hlavním hřebenu Orlických hor při cestě Aloise Jiráska. Borovice kleč a limba zde byly vysazeny uměle při stavbě turistické chaty. Na horské hřebenové louce je několik rekreačních chalup a turistická Masarykova chata. Je to bezesporu nejnavštěvovanější místo na hřebenu hor.

Chalupy na Šerlichu (1939, P)
Chalupy na Šerlichu (1939, P)

Původně zde stávala horská osada Šerlich, která je v Sommerově topografii z roku 1836 nazývána Scherlich graben. Vznikla kolonizací patrně koncem 17. nebo počátkem 18. století dřevorubci a uhlíři. Roku 1844 zde bylo 10 roubených chalup patřících pod Sedloňov. V čp. 318 se v zimě vyučovalo, v létě docházely děti do školy v Deštném. Původní obyvatelé se živili dřevorubectvím, tkalcovstvím a pastevectvím, kromě toho též pašeráctvím (cukerin, petrolej, textil). Na nákup se chodívalo do Grunwaldu (dnes Zielenec, Polsko).

 

 

 

  • Masarykova turistická chata
  •  

    Masarykova chata
    Masarykova chata

    Chata byla postavena Klubem českých turistů v Hradci Králové podle projektu arch. B. Fuchse. Základní kámen byl položen 14.6.1924. Stavební materiál byl připravován u Šerlišského mlýna. Střecha byla původně kryta šindelem, což jen zvyšovalo její horský vzhled. Později byla nahrazena střechou plechovou, jinak zůstal vnější vzhled chaty prakticky beze změny. Veřejnosti byla chata otevřena dne 27. 9. 1925 pod patronací Aloise Jiráska, byť on samotný se vlastního otevření chaty nezúčastnil. Náklady na stavbu činily 967 000 Kč.

    Krátce na to byla na bývalé pruské straně, blízko hranic, postavena pěkná nová chata nazývaná Hindenburgbaude. Češi ji posměšně nazývali "trucbaude", protože měla konkurovat české Masarykově chatě. Vyhořela roku 1945.

    Masarykova chata
    Pohlednice pravděpodobně z období protektorátu, vlastní fotografie však nejspíše pochází z období před rokem 1938, neboť na pohledu je dobře patrné vyretušované místo busty TGM (Z)

    V letech 1930 - 1932 bylo dokončeno turistické značení z Hradce Králové na Masarykovu chatu. Roku 1935 byla na Šerlichu zřízena i meteorologická stanice a před chatou byla odhalena busta prezidenta T. G. Masaryka od Leoše Kubíčka. Dřevořezby jeho bratra Josefa zdobí uprostřed jídelny masívní sloup, na němž je z jedné strany znak Hradce Králové (lev s písmenem G) a z druhé strany Strom života se znakem KČST. Pod stropem je basreliéf vousatého horala od Ludvíka Goebela z r. 1941 - dodatečně byl označen za Rampušáka, dobrého ducha hor. Název Rampušák se poprvé objevil v roce 1962 v souvislosti s pořadem Československého rozhlasu Kam na dovolenou o méně známých oblastech naší země. Pořad o Orlických horách sestavil Jiří Dvořák, pozdější redaktor časopisu Turista. Postava Kačenky se mu do sportovního i humorného pořadu nezdála vhodná, a tak použil jméno vísky Rampuše, jediné horské vsi uváděné v kouzelné knížce Karla Poláčka Bylo nás pět a vymyslil Rampušáka (podrobnější informace viz "rampušácká stránka" deštenského Infocentra).

    21. 9. 1938 byla Masarykova chata přepadena nacisty z Freikorpsu. Pokus o vypálení naštěstí nevyšel. Počátkem října 1938 byla chata evakuována. Němci chatu přejmenovali na Hitlerbaude. V průběhu války zde byly ubytovávány rodiny fašistických pohlavárů, zotavovali se tu ranění piloti, bylo tu i středisko Hitlerjugend.

    Masarykova chata
    Přelom 60. a 70. let. Vpravo před chatou je dobře patrný prázdný podstavec určený pro bustu Masaryka. (Z)

    Chata byla osvobozena 10. 5. 1945 Sovětskou armádou. Bylo jí vráceno původní jméno, bohužel jen do počátku padesátých let. Pak se z Masarykovy chaty stala jen "chata ČSTV na Šerlichu". Další dvojí přejmenování spadá do období roku 1968, a konečně od roku 1990 nese opět Masarykovo jméno. Osudy jména sdílela i prezidentova busta. Nejdříve u chaty vydržela tři roky (1935-38), pak čtyři (1949-53) a opět čtyři roky (1968-72). Zatím poslední návrat se udál v roce 1990. Doufejme, že již natrvalo... (viz také článek Masarykova busta poprvé přečkala celých patnáct let - článek z MF Dnes z 9.8.2005)

     

    K chatě vede horská silnice od hotelu Orlice v Deštném - Zákoutí, vybudovaná v roce 1935. V sedle na horské louce odbočuje z této silnice nová moderní silnice ze Šerlichu do Bedřichovky v údolí Divoké Orlice, kde navazuje na pohraniční silnici Mladkov - Čihák - Bartošovice - Trčkov. Byla postavena v roce 1974.

     

    Hraniční kámen
    Hraniční kámen

    V blízkosti chaty historický stál hraniční kámen z doby vlády císaře Ferdinanda III. z roku 1636, nově byl přemístěn do muzea v Deštném.

     

    Už delší dobu se uvažuje o výstavbě nové rozhledny na Velké Deštné. Plánovanou stavbu však provázejí komplikace při jednáních s majitelem pozemku Janem Kolowratem Krakovským. Proto se objevily úvahy o vybudování rozhledny na Šerlichu u Masarykovy chaty. (Článek MF Dnes 18.2.2006 Rozhledna? Místo Deštné Šerlich)

     

     

    Svojí polohou, dostupností i nadmořskou výškou je Šerlich ideálním výchozím místem k nejzajímavějším místům Orlických hor - na Velkou Deštnou (vzdálená asi čtyři kilometry), do národní přírodní rezervace Bukačka (necelý kilometr), k Šerlišskému mlýnu (1,5 km), dále na Sedloňovský černý kříž (3 km), nebo na Vrchmezí (5 km). K oblíbenosti přispívá i zázemí Deštného dole v údolí. V letní sezóně se zde sjíždí několik cyklobusů (viz stránka Tipy na výlet), v zimní sezóně pak několik linek pro běžkaře (viz Zima v Orlických horách). To má však za následek i jistou "přeplněnost" Šerlichu, zvláště pak v létě po příjezdu cyklobusů.

     

     

    Masarykova chata

    (Restaurace je otevřena denně od 8.00 do 20.00)

     

     

  • Pověst o Hansjörgovi
  •  

    Kdysi dávno bydlel na Šerlichu v dolní chalupě sedlák Hansjörg. Říkalo se o něm mnoho pověstí. Prý zakopal na louce vedle své chalupy poklad a navršil nad ním hromadu kamení. Po jeho smrti se lidé pokoušeli poklad vyzvednout, ale marně. Zároveň se začaly dít podivné věci. Lidé v noci vídávali po lukách přecházet cizího muže, který dělal tak dlouhé kroky, že každým z nich překročil čtyři řádky pokosené trávy (Šerlichovští prý čato v létě žnuli trávu i za úplňku). Říkalo se, že to je právě duch Hansjörga, který za svého života přemístil mnoho mezníků a po smrti je musel vracet na původní místo.
    (Podle pověstí uvedených v knize Grossmutter erzählt z roku 1940, jejíž převyprávěný překlad vyšel v knize Evy Koudelkové - Babiččina vyprávění - viz odkaz)

     

    Masarykova chata v dobách minulých

    Stav chaty za 2. sv. války, na fotografii je dobře patrná původní šindelová střecha. (H)
    Pohlednice odeslaná r. 1950. (H)

    Stav chaty za 2. sv. války, na fotografii je dobře patrná původní šindelová střecha. (H)

    Pohlednice odeslaná r. 1950. (H)

    Pohled od státní hranice. (H)
    Pohled od státní hranice. (H)

    Další dobové fotografie: Dobové pohlednice - Na hřebenech hor.

     

    Šerlich & Masarykova chata ve dnech současných

    Chalupa na Šerlichu
    Rdesno hadí kořen
    Masarykova chata

    Chalupa na Šerlichu

    Rdesno hadí kořen - na loukách Šerlichu kvete od července do srpna

    Masarykova chata
    s bustou T.G.M.
    Večer na Šerlichu
    Masarykova chata
    Masarykova chata

    Podvečer

    Srpnové odpoledne

    Poslední paprsky slunce
    Interiér restaurace
    Západní strana Masarykovy chaty
    Pohled od Masarykovy chaty  k Malé a Velké Deštné

    Interiér restaurace

    Západní strana Masarykovy chaty

    Pohled od Masarykovy chaty
    k Malé a Velké Deštné

     

  • K otevření chaty Masarykovy na horách Orlických
  •  

    projev Dr. Jindřicha Štemberky k otevření Masarykovy chaty v r. 1925, OSVĚTA LIDU č. 61/1925

     

    Kresba Masarykovy chaty  z Osvěty liduVe známém sedle hor Orlických mezi Vrchmezím a Deštnou možno od několika týdnův i prostým okem pozorovati cosi nového: jakoby ohromný, košatý strom tam byl vyrostl. Tot' novostavba chaty Masarykovy, jež jako zázrakem tam zbudována od jara do podzima, takže ve dnech 26. až 28. září bude slavně odevzdána celému světu turistickému a všem milovníkům hor vůbec.

    Pro turistiku v horách Orlických budou to dny historické.

    Byla ubohá zdejší turistika před dvacíti, ba ještě téměř před desíti lety. Turisté byli odkázáni na prosté venkovské hostince, jejichž majitelé jednak neměli smyslu pro potřeby turistův, jednak ani při dobré vůli nemohli jim vyhověti. V německých hospodách cítil se český turista stísněn, i kde ho nevítalo přímé nepřátelství. Na horském hřebeni nebylo útulku mimo Vrchmezí, v jehož primitivní chatě byl sice turista vlídně přijat starým Rübatschem, kde však nenalézal nejmenšího pohodlí. Časem se dali někteří čeští i němečtí hostinští vychovati, takže jejich podniky se staly dobrými stanicemi turistickými, ale to všecko ani zdaleka nedostačovalo vzmáhajícímu se ruchu turistickému v horách Orlických. Český turista se tu nemohl cítiti doma. Dříšskou Panoramou, založenou před 10 lety, bylo tomuto nedostatku značně odpomoženo, ale to nemohlo stačiti na dlouho. Vždyt' brzy po válce, sotva zásobování se stalo snadnějším, bývala nejen Panorama v letních měsících obsazena letními hosty, nýbrž i všecky volné světničky ve Dříši a v sousedství, takže často nezbývalo místa pro unaveného turistu, pro nějž vlastně Panorama založena. Těmto poměrům učiněn je nyní konec na dlouhou dobu. Stalo se to zásluhou odboru KČsT v Hradci Kr, jenž již před 5 lety pojal myšlenku postaviti na Šerlichu chatu Masarykovu a letos jí uctívá 75. narozeniny našeho milovaného presidenta.

    ....

    Masarykova chata
    Masarykova chata (1939, P)

    Chata ta je spolu uměleckým dílem, které bude důstojně representovati českou turistiku oproti skromné pruské chatě na Vrchmezí. Chata ta znamená, že česká turistika definitivně opanovala hory Orlické a nemůže již ze svého panství býti vytlačena. A současně vzniká v Zákoutí pod Velkou Deštnou nový český podnik turistický, Štanglerův horský hostinec "Alba". Co Panorama, Alba a chata Masarykova budou znamenati pro české menšiny, pro zmohutnění českého živlu na státní hranicí, ukáže nejbližší budoucnost. Již dnes jsou toho předzvěsti. V duchu vidím v našich horách na březích Alby českou kolonii po způsobu Špindlerova mlýna.

    ....

    A pak - dříve než umru - bych ještě rád viděl rozhlednu na Ernestinenberku a chatu poblíže na místě dávno vyhlédnutém. Potom bychom měli turistické stanice Suchý vrch, Mladkov, Čihák, Ernestinenberg, Šerlichy, Zákoutí, Dříš, Peklo a Dobrošov - škoda, že to nebylo za dnů naší mladosti! Musíme však pamatovati i na budoucí poutníky a poutnice....

    Budou to slavné dny na horách Orlických od příští soboty do pondělka. Pod protektorátem drahého Mistra Aloise Jiráska vzdá celý kraj Orlický na hranici dvou říší hold svému prvému presidentovi. Tisíce a tisíce očí bude se v těch dnech upírati k poletující československé vljce na Šerlichu. Po letech ještě budou o těch dnech vykládati bílí dědové smavým vnoučatům. Št'astni, jimž dopřáno pracovati na díle tak velkolepém!

     


    Zpět - Back - Züruck