Vrchol Velké Deštné, jaro 2006

Velká Deštná, dříve Sedmihradská hora, se může chlubit hned dvěma nej - je to nejvyšší hora Orlických hor (1115 m), a zároveň má nejmenší rozhlednu tohoto pohoří. Je jí vyhlídková věž ze čtyř otesaných kmenů spojených do tvaru pyramidy. Ve výšce pouhých pěti metrů je umístěna jednoduchá vyhlídková plošina, na niž se vystupuje po žebříku. I těchto pět metrů však stačí na to, aby se před Vámi otevřel úchvatný kruhový rozhled. Rozhledna byla postavena v srpnu 1992 díky pionýrům z Náchoda, kteří mají základnu v osadě Kamenec. Věnovali ji panu Štefanu Matejíkovi, místnímu hajnému a bývalému členu Horské služby v Deštném, k jeho šedesátinám. Od té doby se jí říká Štefanova vyhlídka.
(V roce 2003 byla již značně chatrná rozhledna nahrazena novou, opět dřevěnou, o něco málo vyšší konstrukcí).

Podzim 2006	Skromná dřevěná konstrukce rozhledny dostává v drsných horských podmínkách zabrat	Cesta do Luisina Údolí a výhled na údolí říčky Zdobnice

Černobílý snímek nalevo zachycuje vrchol Velké Deštné v polovině sedmdesátých let. Vyfotografoval jej pan Ivan Pašťalka: "Fotku jsem pořídil v zimě 1976-77. Jak dlouho byla tato rozhledna v provozu si nevzpomínám, ale myslím, že byla zlikvidována již koncem 70. let." Snímek napravo je nedatovaná fotografie ze sbírky pana Jiřího Vysokého. I zde je dobře patrná věž na Velké Deštné, tentokrát z Luisina Údolí od hájovny.

Na Velké Deštné stávala podobná vyhlídková stavba již v dobách dávno minulých:
"Jdeme neustále do strmého vrchu, a na vrcholu kolkol vysoké lesy vyhlídku zastiňují. Není tu ani rozhledny ani restaurace. Před několika lety stávala tu jakási dřevěná pavlač nebo "tribuna", ale tu vichr a bouře rozmetaly." (Čeněk Kalandra: Krajina Orlická, str. 92. Vydáno jako 7. svazek edice KČT "Českým krajem" v Praze roku 1895.)

"Přicházíme pod Velkou Deštnou 1114 m k rozcestí. Na Velké Deštné trig. věž, rozhled, pro nějž tam odbočíme!" (Jaroslav Dostál: Orlické hory, Praha, Knihkupectví KČST. 1939, str. 116 - 135)

Pravděpodobně byla tedy věž vždy po čase obnovována, neboť sloužila zároveň jako triangulační bod. Ostatně ploché temeno Deštné k postavení vyhlídkové věže přímo vybízí. Stačí jen několik metrů vysoká stavba (zvláště dnes, když je vrchol porostlý pouze uměle vysázenou nepůvodní klečí) a otevře se nádherný výhled...

Kruhový výhled (360°) z bývalé Štefanovy vyhlídky (2002)
Statický obrázek (300kB)	Javaapplet (340 kB)

Už delší dobu se uvažuje o výstavbě nové dominanty Velké Deštné. Tou by podle některých představ mohla být 18 metrů vysoká věž, postavená z přírodních materiálů a sloužící zároveň jako vysílač. Plánovanou stavbu však provázejí komplikace při jednáních s majitelem pozemku Janem Kolowratem Krakovským. Proto se objevily úvahy o vybudování rozhledny na nedalekém Šerlichu u Masarykovy chaty.

Z tisku:
Rozhledna? Místo Deštné Šerlich - MF Dnes 18.2.2006
Rozhledna není, Kolowrat je proti - MF Dnes 28.5.2004
Kolowrat chce zachovat ráz hor - MF Dnes 14.5.2004
Orlické hory s novou dominantou - MF Dnes 27.2.2004

Velká Deštná na serveru tisícovky.cz

Fotografie:
Podzimní ráno na Velké Deštné aneb svítání nad mraky (15.10.2006)

Ranní Krkonoše z Velké Deštné, podzim 2006

Pod vrcholem při Jiráskově horské cestě je přístřešek horské služby. Uvnitř najdete malý bufet, kde lze o víkendech (v pracovních dnech jen nepravidelně) dostat kávu, čaj, lahvové pivo, svařák, sušenky atd. Přístřešek samotný je otevřený po celý rok, dá se zde kdykoliv schovat před nepohodou.

Podzim 2006	Interiér přístřešku	Jaro 2006

Přibližně půl kilometru pod vrcholem u zelené turistické značky, která vede do Luisina Údolí, je malá studánka s výbornou vodou a nádherným výhledem do kraje.

Na Velké Deštné lze nalézt, ostatně jako všude v Orlických horách, pozůstatky prvorepublikového opevnění. Nedaleko turistického rozcestí u přístřešku HS stojí osamocený "řopík" - objekt lehkého opevnění vz. 37 (A-140). Objekt byl vybetonován těsně před mnichovskou dohodou - 20.9.1938. Mezi Velkou Deštnou a Korunou je v jinak relativně souvislé linii opevnění poměrně rozsáhlá proluka. Nejenže zde schází řopíky, ale také stavební práce na linii těžkého opevnění nebyly vůbec zahájeny (úsek Komáří vrch - Polom měl být zadán až v letech 1939-40). Zajímavostí však je, že se zde průběh opevnění odklání z hlavního hřebene a pro přílišnou blízkost státní hranice od hlavního hřebene Orlických hor klesá po svahu Velké Deštné do údolí Bělé, kde opět vystupuje na Sedloňovský vrch. Před Malou Deštnou byly plánované dva jednostranné objekty předsunuté před hlavní obranné postavení - viz také Přehled objektů těžkého opevnění - Náchodsko.

Pramen pod Velkou Deštnou

Na Velkou Deštnou se lze nejpohodlněji a s nejmenším převýšením vydat po červené Jiráskově horské cestě, a to ze Šerlichu (pod dohledem Malé Deštné a kolem přírodní rezervace Jelení lázeň). Poctivé stoupání se vším všudy vede na nejvyšší vrchol Orlických hor z Bedřichovky, nebo ze Zákoutí v Deštném s malým odpočinkem v Luisině Údolí.

Podzimní výlet na vrchol Orlických hor - z Deštného přes Velkou Deštnou do Sedloňova

Deštné - Šerlich - Sedloňov - Deštné - cyklistický výlet

Virtuální výlet z Deštného - Zákoutí na Velkou Deštnou na serveru České hory.cz

Východ slunce z Velké Deštné	Výhled na jihovýchodní část Orlických hor (nalevo Jelenka, napravo vrchol Maruši)