Zima 1998

Zemská brána - chráněný přírodní výtvor a oblíbené výletní místo. Je tak pojmenován skalnatý úsek Divoké Orlice protínající pod osadou Čihák napříč snížený hřbet Orlických hor. Řeka zde vyhloubila romantické údolí v pevných, ale rozpukaných rulách a pronikla tak do vnitrozemí Čech. Balvanové úzké řečiště lemují v úseku několika set metrů výrazné rulové skály, které opravdu působí dojmem vstupní brány do Čech. Tomuto přirovnání napomáhá i kamenný most s jedním obloukem na začátku údolí, po němž řeku překonává silnice z Českých Petrovic do Bartošovic v Orl. h. Byl postaven českými a italskými kameníky v letech 1901 - 03. V rámci opravy silnice II/311 Neratov - Zemská brána prodělal v průběhu roku 2004 kompletní rekonstrukci (viz fotografie v dolní části stránky). U mostu začíná naučná stezka Zemská brána. Její 3 km dlouhá trasa, která má celkem 22 zastavení, sleduje modrou turistickou značku směrem na Klášterec nad Orlicí.

Přírodní rezervace Zemská brána

Údolí Divoké Orlice u Zemské brány je přírodní rezervací (88,22 ha, vyhlášena v r. 1987). Předmětem ochrany je celý krajinný komplex s lesními porosty na svazích, loukami v těsném okolí řeky a balvanitým řečištěm Divoké Orlice, jejíž břehy jsou lemovány nápadnými skalními útvary (skalní výchozy, jeskynní výklenky, ojediněle obří hrnce aj.). Porosty rezervace tvoří převážně druhotné smrkové lesy s vtroušenou jedlí bělokorou, bukem lesním a javorem klenem se zbytky květnatých bučin svazu Fagion.

Údolí Divoké Orlice v dolní části rezervace

Bezlesé je pouze nejbližší okolí řeky, které je také botanicky nejzajímavější, neboť se zde setkávají a mísí horské druhy, splavené z vyšších poloh Orlických hor, s druhy podhorskými, které "zemskou branou", tj. průlomovým údolím, vystupují z podhůří do hor. Rostou zde mj. bledule jarní, kamzičník rakouský (ten má v Orlických horách severní hranici svého rozšíření), lilie zlatohlávek, violka dvoukvětá, kruštík širolistý, jednokvítek velekvětý, jilm horský, růže převislá, náprstník velkokvětý.

Pašerácká lávka

Modrá turistická značka přechází z jednoho břehu na druhý přes Pašeráckou lávku. Ta byla původně postavena vrchností pro potřeby dřevorubců a formanů, svážejících dřevo z panských lesů. Především v nočních hodinách však začala být využívána k paši různého zboží. Na kladské straně stával dřevěný mlýn, který prý sloužil jako prodejna pašovaného zboží i úkryt pro pašeráky. Pašování vyvrcholilo po první světové válce. Dnešní podoba lávky pochází z roku 2002, kdy byla obnovena po ničivé povodni v roce 1999.

Pašerácká lávka	Pašerácká lávka - pohled proti proudu řeky	Tabule naučné stezky v místě Lusthausu

Lovecký zámeček Lusthaus

Za Pašeráckou lávkou se strmé skalní bloky mírně rozestupují, na romantice však údolí neztrácí. Snad i proto zde byl v roce 1806 postaven J. Kochem empírový lovecký zámeček Lusthaus. Později byl využíván jako hájovna, v roce 1936 však vyhořel a zcela zanikl. Dnes je na jeho místě jen travnatá loučka obklopená okolními lesy a dva pstruhové rybníčky.

Linie opevnění

R-S-54 Na potoku

Asi kilometr od mostu po proudu Orlice překonává údolí linie opevnění z let 1936 - 38. Přímo na břehu řeky byl postaven samostatný pěchotní srub R - 54 Na potoku, u kterého si umístění v těsné blízkosti řeky vynutilo atypické jednopatrové řešení. Hlavní výzbrojí objektu byl těžký kulomet, umístěný v pancéřové kopuli. I když byl srub v roce 1938 dokončen a vyzbrojen, do dnešních dnů se dochovaly pouze jeho železobetonové stěny. Interiér dnes připomíná spíše smetiště. Srub je součástí linie těžkého opevnění, která byla níže po proudu řeky následována linií opevnění lehkého, tvořenou tzv. řopíky. Bližší informace viz stránka Opevnění Orlických hor - Rokytnicko.

Ledříčkova skála

Ledříčkova skála

O něco dále po toku Orlice, nad jejím pravým břehem, se tyčí asi 60 metrů vysoká Ledříčkova skála, která v dolní části spadá asi 20 m vysokou svislou stěnou k řece s dobře viditelnou jeskyňkou. Podle tradice v ní mnoho let bydlel legendární zbojník Orlických hor - Ledříček. Je to historicky doložená postava, žijící v 1. pol. 19. století. Bohatým bral, chudým dával, byl mistrem převleků a vynikal neobyčejnou odvahou. Několikrát byl chycen, vždy se mu však podařilo uprchnout. Ve své jeskyni žil za stálého pronásledování téměř 20 let. Nakonec však přece jen neunikl. Když se snažil s vojáky v patách rychle ukrýt ve své skrýši, přetrhl se ním provaz, Ledříček se zřítil z výšky asi 10 metrů a zabil se.

Po vydatných deštích v září 2001

Zemská brána - rekonstrukce mostu

V roce 2004 byl kompletně rekonstruován historický most přes Divokou Orlici. Rekonstrukce probíhala v rámci opravy silnic v česko-polském pohraničí financované mj. z peněz Evropské unie.

Dvanáct metrů dlouhá kamenná pískovcová klenba byla rozebrána a znovu postavena. Šířka vozovky zůstala zachována, po stranách byly ale vybudovány chodníky pro pěší. Původní vzhled se prakticky nezměnil, most i nadále zůstává symbolem celé oblasti Zemské brány. Nově přibyly pohodlné sestupy k řece.

K Zemské bráně vede nová silnice (MF Dnes, 19.5.2005) - článek k otevření opraveného mostu

Květen 2005, foto Stanislav Kratochvíl

Průběh rekonstrukce (leden 2005; říjen, květen 2004 - foto Josef Kučera; květen 2005 - foto Stanislav Kratochvíl)
Květen 2005
Leden 2005
Říjen 2004
Srpen 2004
Květen 2004